Na poradách už to zaznívá často: „Od ledna prý musíme platit nějaká 4 %. To jako za všechny?“

Ne. Povinný příspěvek na stáří není pojištění a není pro všechny zaměstnance. Od 1. ledna 2026 platí zákon č. 324/2025 Sb., který zavádí povinnost zaměstnavatele přispívat na spoření na stáří pouze u vybraných pracovníků v náročných a rizikových podmínkách.

Komu se povinný příspěvek na stáří (4 %) platí

Povinný příspěvek na stáří se týká zaměstnanců, kteří vykonávají práci zařazenou do 3. kategorie rizikovosti u vybraných faktorů pracovních podmínek.

Konkrétně jde o tyto faktory:

• vibrace,
• zátěž chladem (typicky mrazírny, chladírny),
• zátěž teplem (např. slévárny, hutě, teplé provozy),
• celková fyzická zátěž – pozor, zákon míří na dynamickou práci vykonávanou velkými svalovými skupinami.

Pro HR a BOZP je zásadní, že nárok se opírá o kategorizaci práce (v praxi se řeší i role KHS). Jinými slovy: nejde o dojem, že je práce „těžká“, ale o formální zařazení práce do kategorie.

Kdy vzniká nárok na povinný příspěvek na stáří: 3 rizikové směny + uplatnění práva

Nejčastější omyl je představa, že se povinný příspěvek na stáří začne „odvádět automaticky“. Nezačne.

Aby vznikl nárok, musí být splněny dvě podmínky:

1. Zaměstnanec v daném kalendářním měsíci odpracuje alespoň 3 osmihodinové směny rizikové práce.
2. Zaměstnanec právo u zaměstnavatele uplatní a předá údaje o svém penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření (DPS).

Teprve potom mu vzniká právo na povinný příspěvek na stáří od začátku následujícího měsíce.

Co je „směna rizikové práce“ ?

Směna se počítá jako riziková tehdy, když zaměstnanec vykonává rizikovou práci po převážnou část směny, tedy déle než polovinu. Neřeší se, jestli šlo o plán nebo přesčas, rozhoduje reálný výkon.

A pokud nemáte směny přesně osmihodinové (což je v logistice a výrobě běžné), počítá se to poměrně: každá započatá hodina = 1/8 směny.

Praktický dopad: docházka nestačí jen ve stylu „byl na směně“. Potřebujete umět doložit i to, kolik hodin odpracoval v riziku, protože to ovlivňuje, zda a kdy vznikne nárok na povinný příspěvek na stáří.

Kolik činí povinný příspěvek na stáří a kam se posílá

Povinný příspěvek na stáří činí 4 % z vyměřovacího základu pro sociální zabezpečení (typicky za kalendářní měsíc).

Posílá se pouze na:

• penzijní připojištění se státním příspěvkem, nebo
• doplňkové penzijní spoření (DPS).

Častý dotaz: „Musí si zaměstnanec posílat i vlastní částku?“
Podmínkou je, aby měl produkt zřízený a aby právo uplatnil (předal údaje zaměstnavateli). Vlastní příspěvek zaměstnance může být rozumný zvyk, ale pro spuštění povinného příspěvku na stáří je zásadní právě uplatnění práva a údaje k produktu.

Povinnosti zaměstnavatele: informovat, evidovat, potvrdit

Tady se vyplatí být „až nudně“ procesní, je to zákonná povinnost.

Zaměstnavatel musí:

• písemně a prokazatelně informovat zaměstnance o právu na povinný příspěvek na stáří před zahájením rizikové práce,
• u stávajících zaměstnanců splnit informační povinnost do 15. ledna 2026,
• po první platbě vydat zaměstnanci jednorázové potvrzení o zaplacení,
• vést evidenci rizikových směn, nároků a výše zaplacených příspěvků.

A ještě jeden termín, který HR často přehlédne: povinný příspěvek na stáří se platí „mzdově“ zpětně. Zaměstnavatel ho má zaplatit do konce prvního následujícího kalendářního měsíce po měsíci, za který nárok vznikl.

JOBINN: když se mění pravidla, provoz musí běžet dál

V JOBINN řešíme podobné výzvy jako vy: kvalitu lidí, zkušenost kandidátů, rychlost vyhledání a kapacity, hlavně v provozech s tlakem na výkon a flexibilitu (logistika, distribuce, výroba, gastro, hotelnictví).

U nových povinností typu povinný příspěvek na stáří často vidíme stejný vzorec: firmy se nezaseknou na zákoně, ale na provedení. Tedy na evidenci směn, komunikaci a onboardingu. Jakmile se proces zadrhne, dopad jde rovnou do směn.

Chcete rychle zkontrolovat, jestli se vás povinný příspěvek na stáří týká, a nastavit jednoduchý postup pro HR + vedoucí směn? Ozvěte se nám.